- Denně je vhodné nabízet dětem zeleninu, jak syrovou, tak i tepelně upravenou. Syrová zelenina obsahuje řadu důležitých látek, ale zároveň může být i hůře stravitelná. V tepelně upravené zelenině jsou již některé pevné vazby narušeny tepelnou úpravou, a proto se zelenina stává lépe stravitelná. Příliš dlouhým varem je však znehodnocena řada důležitých látek, proto je nutné do jídelníčků zařazovat zeleninu krátkodobě tepelně upravenou – např. blanšírovaná, napařovaná. Tepelně upravená zelenina by měla být pravidelnou součástí pokrmů. Tepelná úprava může být krátkodobá např. blanšírování nebo může trvat delší dobu – např. dušení nebo vaření v polévce apod.
- Je nutné preferovat zeleninu čerstvou před sterilovanou. Např. sterilované okurky organismu nedodají skoro žádnou nutriční hodnotu.
- Vhodné je pravidelně zařazovat kysané nesterilované zelí, které je prospěšné zdraví pro jeho obsah vitamínu C a také proto, že zvyšuje imunitu dětského organismu.
- Vybrané pokrmy je možné zdobit zelenými natěmi.
Zelenina čerstvá (min. 8x za měsíc)
Čerstvou zeleninou jsou míněny saláty, čerstvá krájená zelenina (zeleninové bary) nebo obloha.
V případě, že je oblohou míněn pouze plátek rajčete či papriky je tento stav pořád lepší než žádná nabídka syrové zeleniny, i když je takováto porce syrové zeleniny z nutričního hlediska nedostatečná.
Za čerstvou zeleninu se nepovažuje sterilovaná zelenina (řepa, sterilované zelí, sterilované okurky).
Naopak kysané zelí či jinak mléčně kvašená zelenina (neboli pickles) se mezi čerstvou řadit může.
Zelenina tepelně upravená (min. 4x měsíčně)
Tepelně upravenou zeleninou není míněna cibule, jako základ kulinární úpravy, stejně tak pórek, česnek, či jen symbolické množství zeleniny (kousíček kapie, pár zrnek kukuřice, atd.)