Mateřské školy – přesnídávky a svačiny

Pestrost a vyváženost. Ty by měly být motem zdravé přesnídávky a svačiny. Ovoce se zeleninou by však měly vždy být jejich součástí.

Mateřské školy - Přesnídávky a svačiny Doporučená četnost - měsíčně Reálná četnost (ŠJ) Hodnocení ŠJ
luštěninová nebo zeleninová pomazánka   4x měsíčně 4x    
rybí pomazánka min.2x měsíčně 2x    
obilná kaše (z vloček, jáhel, kukuřičné krupice, rýže apod.) min. 2x měsíčně 2x    
zelenina nebo ovoce vždy jako součást svačin vždy    
Nabídka celozrnných, vícezrnných, speciálních, žitných druhů pečiva včetně chleba 8x měsíčně 8x    
Nezařazení uzeniny a paštiky 0x    
výsledek hodnocení      

V případě souladu s ND si odfajfkujte , splnění, v případě nesouladu červeným křížkem označte jako nesplněno

Luštěninová nebo zeleninová pomazánka (4x měsíčně)

Bod je uznán, pokud je 4x měsíčně (1x týdně) zařazena luštěninová nebo zeleninová pomazánka (z fazolí, cizrny, čočky, tofu, sóji, zeleniny).

Rybí pomazánka (2x měsíčně)

Bod je uznán, pokud je 2x měsíčně zařazena rybí pomazánka.

Obilná kaše (2x měsíčně)

Bod je uznán, pokud je 2x měsíčně zařazena obilná kaše (z různých druhů obilných vloček jako např. - ovesné, žitné, špaldové, kukuřičné, pohankové – nebo kombinace. Dále může být obilná kaše připravena z jáhel, rýže, kukuřičné krupice, krupice, pohanky apod.)

Zelenina nebo ovoce jako součást svačiny

Zelenina nebo ovoce by měly být nedílnou součástí svačiny a přesnídávky každý den.

Slané přesnídávky je vhodnější doplňovat zeleninou, přesnídávky sladké spíše ovocem.

Kladně hodnotíme, i když je ovoce či zelenina podávána na talíři či v míse na stolech a je dětem k dispozici v průběhu dne.

Bod je udělen tehdy, když je součástí svačiny a přesnídávky vždy ovoce nebo zelenina (jako obloha, nebo součást svačiny – např. strouhané jablko v jogurtu…)

Nabídka celozrnných, vícezrnných, žitných, žitnopšeničných a speciálních druhů pečiva, včetně chleba (8x za měsíc)

V tržní síti je takové pečivo označeno jako:

  • Celozrnný: V receptuře je nejméně 80% celozrnných mouk.
  • Více zrnný: Obsahuje ještě mlýnské výrobky z jiných obilovin (případně i luštěnin a olejnin), než jsou pšenice a žito. Celkové množství těchto dalších surovin je 5% z celkové hmotnosti
  • Speciální: Kromě mlýnských výrobků z pšenice a žita obsahují další složky (obiloviny, olejniny, luštěniny, suché skořápkové plody, vlákninu, zeleninu, mléčné výrobky či brambory) v množství nejméně 10% z celkové hmotnosti
  • Žitné: Obsahuje v receptuře 90% žitných mlýnských výrobků
  • Žitnopšeničné: Obsahují více než 50% žitné mouky a více než 10% pšeničné mouky.

Z konkrétních názvů uvádíme např. chléb staročeský, tradiční, selský, kyjevský, moskevský, chléb Graham, chléb žitný, dalamánek (žitno-pšeničný), Kornspitz…

Bod je uznán, pokud je alespoň 8x za měsíc nabídnuto celozrnné, více zrnné, speciální, žitné, žitno-pšeničné pečivo (včetně takovýchto druhů chleba).

Nezařazení uzeniny a paštiky

Bod je uznán, pokud nejsou zařazeny uzeniny ani paštiky ani uzené maso. Případné zařazení uzené ryby nevadí.

Při sestavování jídelníčku dbejte na vhodné kombinace.

  • Pokud je k obědu sladké hlavní jídlo, není již vhodné zařazovat sladkou svačinu či přesnídávku.
  • Je-li zařazen mléčný výrobek (např. jogurt) např. k svačině, není nutno podávat k téže svačině i mléčný nápoj.
  • Ke slané svačině podávejte spíše zeleninu a ke sladké spíše ovoce.
  • Nenabízejte k obědu salát ze stejné zeleniny, jakou dáváte ke svačině či přesnídávce.
  • Pokud dětem podáváte k přesnídávce či svačině snídaňové cereálie, neměl by cukr figurovat ve složení výrobku na předním místě. Snídaňové cereálie nabízejte vždy s mlékem či mléčným výrobkem a syrovým ovocem. Pouze tak je lze chápat jako nutričně vyváženou svačinu.

Otázky a odpovědi

Drožďová pomazánka, drožďová zavářka neměla by mít +1b?

Proč bodovat droždí? Proč jít do takových detailů? Co tak závratného přináší? Obiloviny jsou jako zdroj vitaminu skupiny B mnohem významnější? Snažíme se neřešit detaily, ale nasměrovat. Chceme také, aby hodnocení bylo časově schůdné, abychom netrávili u jídelníčku 2 dny. V tomto světle se jeví droždí jako nepodstatné. To bychom museli řešit i spoustu dalších potravin. Ale my nechceme jít do detailů. Našim cílem je omezit nebo zcela vyřadit konzumaci uzenin z dětských jídelníčků, dbát na vyšší nabídku zeleniny, obilovin a vhodnou kombinaci luštěnin.

Pokud je ovoce či zelenina pouze k přesnídávce, nebo jen ke svačině, je to chybně

Zelenina nebo ovoce by měly být součástí přesnídávek i svačin. Denně by dítě mělo mít 5 porcí ovoce a zeleniny, tedy logicky ke každému jídlu. Zelenina nebo ovoce by měly být součástí přesnídávky i svačiny a nejlépe už rovnou ve vhodných kombinacích - k těm na slano spíše zelenina a k těm na sladko raději ovoce.

V případě, že školní jídelna nesplní podmínku byť jen 1 den, je bez bodu?

Cílem není bodovat, to je jen pomůcka pro nás k objektivizaci výsledků, cílem je zlepšit jídelníček a ukázat správný směr. Bodování zde neslouží jako známkování. Výsledkem není „špatně“ a „dobře“, ale „zde je prostor pro zlepšení“.

V hodnocení svačinek zcela chybí „omezení“ sladkého – kupované koláčky, koblížky, připravované domácí buchty nebo koláče ze sypkých směsí, chleba s medem, džemem, cereální přeslazené kuličky…

Toto ale může hodnotitel zahrnout do slovního hodnocení. Ale je to další směr, kterým se může ND vyvíjet. Zatím, ale chceme, aby se stávající jednoduchá verze zaběhla, a poté můžeme doplňovat nadstavby.

Chybí mi zcela zhodnocení mléčných výrobků. To například nebudeme vůbec hodnotit, kolikrát děti měly tvrdý sýr?

Ne nebudeme. Mléka a mléčných výrobků dostávají děti poměrně dost. Je jim nabízeno mléko, jogurty, tvarohy, termixy, smetanové krémy, mléčno-obilné kaše, sýry, tvarohové či sýrové pomazánky. Dáváme směr a říkáme, že není vhodné zahlcovat děti mlékem a mléčnými výrobky - tedy 2 výrobky k jedné přesnídávce nebo jedné svačině.

Celozrnné pečivo je doporučováno alespoň 2 x za týden, tedy 8 x za měsíc zařazovat. Celozrnné pečivo však dle názorů některých nutričních terapeutů děti do 3 let nemají dostávat vůbec, děti starší 3 let a žáci do deseti let by měli dostávat celozrnné pečivo jen výjimečně. Důvodem je, že obsahuje velké množství vlákniny, ale malé děti ještě nemají zcela vyvinutý trávicí trakt (zažívací systém není ještě přizpůsoben k efektivnímu zpracování většího množství vlákniny.

Plátek celozrnného chleba obsahuje cca 3 g vlákniny, to dětský trávicí systém bez problému zpracuje. Větším problémem v dětském jídelníčku je jednoduchý cukr, nekvalitní tuky a přemíra soli. Celozrnné je prostě jen z celozrnné mouky a ještě nikomu do střev díru neudělalo. Jsme první na světě ve výskytu nádorů kolorekta a vláknina je jasnou prevencí. Asi tento problém nevyřešíme 2 krajíčky celozrnného chleba v MŠ za týden, ale nedělejme z toho problém.

Pokud totiž dítě moc nepije a ani nemá příliš pohybu, může mu velké množství vlákniny způsobit bolesti břicha či zácpu.

Ano ale zde se nejedná o velké množství vlákniny. Navíc má dítě v mateřské škole vyřešený pitný režim a měla by být i zařazena přiměřená pohybová aktivita.

V opačném případě, kdy má tekutin i pohybu dostatek, může trpět na průjmy. Celozrnné pečivo může také bránit například správnému vstřebávání důležitých, tělu prospěšných látek.

Ano ale v jakém množství? Hovoříme zde stále o dvou krajíčcích celozrnného pečiva za týden?

U části pečiva vůbec není jasné, jestli jsou z celozrnné mouky, některé event. mají ve složení tuto mouku v kombinaci s normální. Ne u všech výrobků má vedoucí informaci, jestli jsou výrobky opravdu z celozrnné mouky.

Dnes už i u nebalených výrobků je povinnost uvádět složení. Pakliže je v jídelníčku slunečnicový chléb – nemusí být z celozrnné mouky, ale obsahuje navíc oproti běžnému pečivu slunečnicová semínka a tím je jeho nutriční hodnota vyšší. I tato snaha by se měla hodnotit.

Pokud školka kupuje hotové sladké pečivo, nepeče své, aby nemusela volný cukr vykazovat ve spotřebním koši, nemělo by se toto rovněž nějak hodnotit.?

Toto je možné samozřejmě zohlednit ve slovním hodnocení, nemusíme na to mít body.

Paštiky z drůbežích jater připravované jídelnou, nedoporučují se?

Samozřejmě paštiky připravované mateřskou školou jsou asi nesrovnatelně kvalitnější než ty kupované, ale jedná se o vnitřnosti, zařazení vnitřností je doporučeno umírněně max. 1x za 3 měsíce.

Pomazánka z tresčích jater je z ryby, tedy ji lze jako rybí pomazánku počítat?

Je z ryby, ale jedná se o vnitřnosti, počítáme do vnitřností. Pro pomazánku z ryb preferujeme jiné a vhodnější suroviny, např. tuňák, ryb filé, makrela apod.

Předmětem našeho zájmu nejsou zdroje vápníku (mléko a mléčné výrobky)?

Tato metodika vznikla proto, aby korigovala současné plnění spotřebního koše, navazuje na spotřební koš a snaží se používání spotřebního koše (z roku 1993) dát modernější a charakter, protože od doby vzniku původní metodiky uplynul již velmi dlouhý čas. A právě ve spotřebním koše je velké množství mléka a mléčných výrobků, není důvod nasazovat další mechanismy k jejich sledování.

Můžeme k obilninovým kaším započítávat i obilninové pomazánky (pohanková, jáhlová…), které jsou rovněž občas zařazovány?

Podávání obilných pomazánek je chvályhodné, pozitivně to bude zohledněno ve slovním hodnocení, ale v bodovém hodnocení nemají kolonku, proto se nezapočítávají.

Přečtěte si také

Na základě hodnocení jídelních lístků dostanete od hodnotitele slovní komentář. Ten by se pro vás měl stát základním vodítkem pro vylepšování vašeho jídelníčku. Podívejte se, co všechno slovní hodnocení obsahuje.

Pokračovat ve čtení